Pokud máte pocit, že jste to letos zase trošku přehnali se salátem, smaženým kaprem, cukrovím, kachnou, husou, knedlíky, svíčkovou, uzeným a alkoholem, a před sebou máte ještě Silvestra, kdy se dá očekávat, že to pro váš zažívací trakt nebude o nic moc větší odpočinek, zkuste si alespoň tyhle dva dny trošku odlehčit. Posílám recept na skutečně uber zdravou květákovou polévku. Jak už to ale u mých receptů bývá, zdravá neznamená, že někde udělám chuťový kompromis. Jasně, taky miluju x hodin tažený vývar z kostí, který potom do polévek používám. Ale věřte mi, ne vždy je to nutné.
Nejlepší je krémové polévky jíst k večeři jen s kouskem pečiva a následně nějakou bílkovinu- kvalitní mozzarellu, tvarohovou pomazánku či pomazánku z avokáda. Nepřehánějte to, pěkně žvýkejte a jezte pomalu. A přestaňte, jakmile cítíte, že už jste sytí. Jezte nejpozději dvě až tři hodiny před spaním a pak už žádné mlsání. Vaše zažívání vám poděkuje!
- 1 květák
- 1 velká nebo 2 menší brambory
- ½ hrnku kvalitní smetany
- velká hrst nasekaných mandlí (nebo lískových oříšků)
- sůl, pepř
- olivový olej na zakápnutí
- Květák zbavíme zelených listů a košťálu a rozebereme na drobné růžičky.
- Bramboru oškrábeme a nakrájíme na malé kostky.
- Všechno vložíme do hrnce, zalijeme vodou, osolíme a přivedeme k varu.
- Vaříme doměkka, zhruba 15-20 minut.
- Je-li v kastrolu hodně vody, trošku odlijeme- polévka má být krásně krémová, tak aby nebyla moc řídká. Pro jistotu si vývar nechte stranou, můžete jím v případě potřeby polévku zase zředit.
- Ručním mixérem nebo v blenderu polévku rozmixujeme do krásně krémové konzistence.
- Přilijeme smetanu na zjemnění a ještě trochu zašleháme.
- Polévku vrátíme na sporák a na mírném plameni prohřejeme.
- Necháme rozpálit pánev nasucho a opražíme na ní ze všech stran nasekané mandle či lískové oříšky.
- Osolíme a opepříme podle chuti, servírujeme s opraženými oříšky, případně zelenými výhonky a zakápnuté kvalitním olejem lisovaným zastudena.
Miluju jídlo a miluju vaření. Miluju všechno kolem jídla- koukat se na něj, čuchat si k němu, vymýšlet ho, skladovat ho, dávat ho. Vaření pro mě funguje jako terapie- někdo si chodí zaboxovat, já se na pár hodit zavřu v kuchyni a dělám třeba pořádný, táhlý vývar. Nebo vykostím kuře, udělám ho s fáší, kostru vyvařím na polívku s mandlovými knedlíčky… Mozek si u toho odpočine, ruce pracují naučenými pohyby, hlava přemýšlí jenom o tom, jestli mám do těch knedlíčků petržel. A ke konci toho procesu, když už se celým bytem jenom táhnou takové ty domácí vůně, je uvnitř zase klid.
Napsat komentář