Vím, že už není podzim, a tak hlavní dýňovou sezónu máme za sebou. Ale já dýně miluju. A navíc na podzim mi už -jakkoli je miluju- lezly krkem, protože na mě prostě koukaly odevšad. Všechny magazíny plné receptů z dýně, všechny hospody najednou vaří dýňové pyré, halloweenský pumpkin pie… No a teď když jsem na hokkaido…
Bezlepkové gnocchi se špenátem a ricottou
Docela dlouho mi trvalo, než jsem našla ten správný recept na gnocchi bez lepku. Ono by se řeklo, že to není žádná věda- vždyť to jsou přeci brambory- jenže to, co ty brambory lepí k sobě, je právě ten lepek…. Vychytala jsem díky x způsobům pokus/omyl, že brambory je lepší nevařit, jako u klasických gnocchů, ale…
Miluju jídlo a miluju vaření. Miluju všechno kolem jídla- koukat se na něj, čuchat si k němu, vymýšlet ho, skladovat ho, dávat ho. Vaření pro mě funguje jako terapie- někdo si chodí zaboxovat, já se na pár hodit zavřu v kuchyni a dělám třeba pořádný, táhlý vývar. Nebo vykostím kuře, udělám ho s fáší, kostru vyvařím na polívku s mandlovými knedlíčky… Mozek si u toho odpočine, ruce pracují naučenými pohyby, hlava přemýšlí jenom o tom, jestli mám do těch knedlíčků petržel. A ke konci toho procesu, když už se celým bytem jenom táhnou takové ty domácí vůně, je uvnitř zase klid.