Cuketová sezóna vrcholí a já se vsadím, že už jste měli koláč, chleba, muffiny, cuketový bramboráky i rattatouille, ale stále ještě hledáte, na co ji spotřebovat. Řešením je tahle bezlepková verze klasickýho gratinu od Julie Child, mojí děsně oblíbený kuchařky. Nejlepší je se do něj zarejt lžícema hned po vytažení z trouby. Je krásně vláčnej, voňavej…
Archives for Červenec 2015
Plněná pečená dýně s pohankou a chia semínky
Tenhle recept patří do kategorie „co dům dal“. Objevila jsem ve farmářským obchodě u nás na Letný krásný malý dýně hokkaido a bylo jasný, že je beru, protože ty já mám hrozně ráda. Jen tak samotný pečený, v risottu, všechny možný varianty dýňový polívky, koláč… No a včera se mi vlastně moc nechtělo do vaření, ale…
Bezlepkový rybízový koláč s kokosem
Tropický víkend je za námi a já mám pořád na keřích asi tak tunu rybízu. Měli jsme na návštěvě rodiče, takže ideální příležitost upéct pořádnej poctivej chalupářskej koláč- nic náročnýho na přípravu, aby člověk netrávil věčnost v kuchyni, když je tak hezky a je venku z Prahy, ale zase aby to trošku překvapilo. Jako dítě jsem rybízový…
Bezlepková maková bábovka s rybízovým přelivem
Vláčná, nadýchaná, co klouže do krku sama. A to doslova. Měli jsme na návštěvě kamaráda, který rozhodně není bezlepkář- ba co víc, kdybych mu řekla, že je bezlepková, pravděpodobně by ani neochutnal. Sežral celou půlku. Takže doporučuji s čistým svědomím i těm z vás, kteří bezlepkovou dietu nedrží. Je to fantastický dezert, co se z formy vyklapuje snadno,…
Bezlepkový chleba Šumava
Tak, konečně se dostávám k postnutí receptu na klasický bezlepkový chleba. Navíc můj oblíbený recept. Bohužel není tak jednoduchý jako Semínkový chléb s psylliem, pokud tedy nemáte kuchyňského robota, to pak jde raz dva, ale výsledek zase hodně připomíná klasickou Šumavu- ale bez lepku! Hodí se tím pádem k těm klasickým českým dobrotám- chleba s rajským, vaječné topinky,…
Lososové sashimi s koriandrem, avokádem a wasabi majonézou
Moje ozdravná lázeňská kůra se pomalu blíží ke konci, zítra mě čeká závěrečná prohlídka a pak už zase hurá domů a do plné práce. Musím říct, že mě tyhle tři týdny totálně vytáhly z nejhoršího a cítím se líp než jsem se cítila snad – no minimálně leta. Nebo co pamatuju. Je to sice ještě běh…
Miluju jídlo a miluju vaření. Miluju všechno kolem jídla- koukat se na něj, čuchat si k němu, vymýšlet ho, skladovat ho, dávat ho. Vaření pro mě funguje jako terapie- někdo si chodí zaboxovat, já se na pár hodit zavřu v kuchyni a dělám třeba pořádný, táhlý vývar. Nebo vykostím kuře, udělám ho s fáší, kostru vyvařím na polívku s mandlovými knedlíčky… Mozek si u toho odpočine, ruce pracují naučenými pohyby, hlava přemýšlí jenom o tom, jestli mám do těch knedlíčků petržel. A ke konci toho procesu, když už se celým bytem jenom táhnou takové ty domácí vůně, je uvnitř zase klid.